Choď na obsah Choď na menu
 


Pyometra -zápal maternice

 

 

Pyometra u fen a koček
Pyometra je velmi vážné život ohrožující onemocnění dělohy u fen a koček , které paří k často diagnostikovaným poruchám reprodukčních orgánů.

Proč říkáte život ohrožující onemocnění?
V anglické literatuře je toto onemocnění dokonce nazýváno tichým či pomalým zabijákem. Pokud se nezahájí včas účinná léčba, za několik dnů či spíše týdnů u většiny případů dochází k úhynu zvířete. Podle různých statistik i přes poskytnutou léčbu hyne 6-15 % zvířat. Rozhodující vliv na přežití a vyléčení má včasné odhalení onemocnění, stupeň toxického a zánětlivého poškození orgánů, klinický stav a věk zvířat.

A co si máme představit pod pojmem pyometra?
Někdy nepřesně hovoříme o hnisavém zánětu dělohy. Pokud vycházíme z názvu pyo = hnis a metra = děloha, tedy nahromadění hnisu v děloze, pak je to výstižnější, protože kromě zánětlivého charakteru (tedy bakteriální hnisavé infekce) se výrazně na vzniku onemocnění podílí dlouhodobé působení pohlavních hormonů progesteronů. Tyto hormony provokují žlázky ve sliznici dělohy k růstu a produkci sekretu, ve kterém se infekční organismy snadno množí. Dále tyto hormony blokují obrannou aktivitu bílých krvinek a současně omezují stahy děložní svaloviny, takže se hnisavý obsah nemůže být z dělohy vypuzen.
Děloha se chorobně zvětšuje, hnis postupně naplňuje a roztahuje děložní rohy a tělo tak, že časem zaplňují téměř celou břišní dutinu. Děložní rohy se z původní velikosti nepřesahující tloušťku lidského malíčku zvětší na průměr 5 – 10 cm, ale už jsme operovali dělohu, kdy některé úseky dosahovaly velikosti dětské hlavy.


Jak a kdy dochází k nákaze?
Onemocnění není přenosné. Většina fen se nakazí nejčastěji mezi 3. a 8. týdnem po ukončení hárání. Infekce se zanese do dělohy přes otevřený děložní krček z pochvy. Též hormonálně podmíněná chronická onemocnění dělohy mohou vyústit v pyometru. Přenos krevní cestou nebo poporodní infekcí je vzácný. U koček je onemocnění méně časté, protože v porovnání s fenami mají odlišný průběh pohlavního cyklu.

Jak poznám pyrometru u své feny?
Jsou dvě základní formy onemocnění. Při otevřené formě není uzavřen krček děložní a můžeme tedy zjistit výtok bělavého hnisu někdy i s příměsí krve z pochvy. Mnohem vážnější je uzavřená forma, kdy není možný výtok přes děložní krček a hnisavý sekret je zadržován v děloze. Prvním klinickým příznakem je ztráta zájmu o žrádlo, zvíře polehává, je skleslé, ztrácí obvyklou aktivitu, zvyšuje se výrazně spotřeba pitné vody, zvyšuje se frekvence močení, občas se přidruží zvracení a někdy zaznamenáme zvětšení objemu břicha. Ne všechny vyjmenované příznaky se projeví najednou, každé zvíře reaguje rozdílně, avšak příznaky onemocnění se postupně zhoršují a mohou vyústit v šokovou reakci a následný úhyn.

Tak se projevují i jiná onemocnění, ne?
Ke stanovení přesné diagnózy jsou nutná další speciální vyšetření na veterinárním pracovišti. Musíme zjistit zda se jedná skutečně o chorobně postiženou dělohu, vyloučit zvětšenou dělohu v důsledku gravidity, vyloučit nádorová onemocnění, záněty pochvy či močových cest. RTG a zvláště ultrasonografické vyšetření má vysokou diagnostickou hodnotu a současně se neobejdeme bez hematologického a biochemického vyšetření krve, abychom mohli posoudit stupeň poškození jater, ledvin a případně dalších orgánů.

A léčba?
U zvířat s pokročilým rozvojem onemocnění, zvláště když je uzavřen děložní krček, volíme chirurgické odstranění dělohy a vaječníků. Pokud se jedná o otevřenou formu nebo časně pochycenou uzavřenou formu můžeme se pokusit o konzervativní způsob léčby, který spočívá v aplikaci hormonálních přípravků v kombinaci s antibiotiky, kdy dochází k vypuzení patologického obsahu z dělohy a k potlačení infekčního procesu. Tento způsob léčby je doprovázen mnoha negativními vedlejšími příznaky. Účinnost léčby se pohybuje u otevřené formy od 20% do 50%, u uzavřené formy jsou výsledky ještě horší. Přibližně 70% fen vykazuje recidivu po léčbě během následujících 2 let. V případě selhání konzervativního způsobu léčby následuje chirurgický zákrok.

Operujete často a jaká je úspěšnost?
Prakticky není pracovní týden bez tohoto typu zákroku. Určitě přežívá více než 95% fen. Avšak mohl bych vyjmenovat asi tři neúspěšné případy, kdy uhynula fena velkého plemene na náhlou zástavu srdce asi dvě hodiny po výkonu, marný asi týden trvající boj o záchranu fenky s rozvíjejícími se příznaky toxického a zánětlivého poškození ledvin a jater nebo pozdní předvedení fenky, která více než týden ležela na dvoře, nepřijímala potravu a po otevření břišní dutiny jsme zjistili rozpadlou stěnu dělohy a hnilobné procesy v břišní dutině. Úspěšnost zákroku je totiž opravdu závislá hlavně na jeho včasnosti.

Jaká je prevence a jsou některá plemena více náchylná k tomuto onemocnění?
Chovatel nemůže zabránit vzniku onemocnění, avšak může pravidelnou kontrolou podchytit změny zdravotního stavu, což napomůže včasné diagnostice a následné léčbě. Mezi více ohrožená plemena patří fenky bernského salašnického psa, rotvajlera, kolie a zlatých retrívrů, ale to neznamená, že ostatní plemena nemohou onemocnět.